Typickým příkladem je chalupa v původním stavu třeba s pecí a stoletou střechou. Proč platit několik tisíc za něco, co je předem jasné, že získá tu nejméně úspornou třídu „G“?
V takovém případě se štítek skutečně obstarávat nemusí, ale obě strany (kupující a prodávající) se na tom musí písemně dohodnout a dále, musí jít o objekt, který byl postaven (a poslední větší změna byla provedena) před 1.1.1947.
PENB (energetický štítek) není povinný v těchto případech:
– Chaty a chalupy, pokud jsou užívány jen část roku a jejich odhadovaná spotřeba energie je menší než 25% z roční spotřeby energie. (Jen pozor na to, že v LV nesmí být uvedeno, že se jedná o objekt k bydlení ale o rekreační objekt).
– kostely (moc se nesmějte, vím o lidech, kteří koupili starý kostel, aby v něm udělali klub.)
– průmyslové a zemědělské budovy se spotřebou do 700 gigajoulů, třeba pokud se chystáte koupit stáj, chlívek, sklad, sklípek apod.
U bytového domu (v situaci, když prodáváte byt) se zpracovává průkaz na celý dům.
-Energeticky vztažná plocha budovy je do 50 m², který využívají všichni majitelé bytů a nemusí si jej při prodeji svého bytu dělat samostatně.
Cena zhotovení energetického štítku se významně liší podle velikosti a typu objektu a také podle lokality, kde daný expert působí. Například u jednopodlažního domu do 100m2 nás vyjde mezi 2-5 tisíci.
Na závěr svého dnešního příspěvku bych vám velice ráda doporučila poradnu „E-IKIS“ na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu, kterou sama používám. Budete-li řešit otázku, se kterou si nebude váš makléř vědět rady, najdete ji ZDE. Touto problematikou se zabývá zákon č. 103/2015 o hospodaření energií.